Historie

Pár vzpomínek, jak jsme začínali – Shotokan v Ostravě…

Historie oddílu Karate VSK VŠB-TU Ostrava se datuje od roku 1976. Myslím, že ani  Ing. Jan Lastomirský zvaný Džordž, jakožto jeden ze zakladatelů oddílu, společně s prvním předsedou Bohdanem Lindovským netušili, že oddíl bude mít tak dlouhou a stále pokračující historii. V letošním roce můžeme slavit 33 let od jeho založení.
Moc se mi nechtělo, když mě naši mladí závodníci a rodiče přemlouvali, abych na naše nové webové stránky napsal paměti z doby minulé. Pak jsem si ale řekl, proč ne.
Ať se mladí dozvědí, jaké nasazení, nadšení a chuť se něco naučit a něčeho dosáhnout měli tehdejší závodníci pod vedením trenérů MUDr. Lesenka a Ing. Doležala. Své umění pak zúročovali na závodech po celé České republice. Když porovnám dnešní minimální zájem o karate, můžu jen říct: „Nechápu“. V roce 1984, kdy jsem vedl kurz karate s Ing. Holajnem, se účast pohybovala kolem 300 i více členů. I v dalších letech byla účast a zájem enormní. Z dnešního pohledu sci-fi. V tomto, řečeno předhistorickém, období karate působily na území Ostravy pouze dva oddíly, a to VSK VŠB-TU Ostrava a Baník Ostrava. Taktéž v této době jezdili nadšenci na tréninky do Havířova (TJ Důl President Gottwald), kde společně trénovali a navzájem si předávali zkušenosti, které pak zúročili ve svých oddílech. Jen namátkou uvedu pár jmen např. pan Flassig, Jurkovič, Sochatzi, Lesenko, Doležal, Mlečka a další. Občas přijížděl pan Skovajsa z Brna, který působí jako zkušební komisař. Jinak se jezdilo na zkoušky po celé republice. Dnes je to málem k nepochopení. Naše bible byla v té době kniha o karate bratří Kolářů. Dnes je trh přesycen záplavou knih, kazet, DVD nosičů s karate tématikou, ale oddělit někdy zrno od plev nebývá pro mladé a začínající karatisty jednoduché. Vydaná kniha Františka Šebeje Karate byla v té době pro nás vynikající pomůckou metodického nácviku karate, a to i přes publikovaný styl Goju-ryu. Dnes se nad ní možná kde kdo ušklíbne a mávne rukou, stejně jako nad představou nechat si ušít kimono (karate-gi) z prostěradel a nebo si koupit kepr, to už bylo něco.
Mohl bych vzpomínat do nekonečna na desítky a desítky členů, kteří prošli oddílem. Někteří špičkoví závodníci té doby jako např. Josef Nitka, pozdější stříbrný na Mistrovství Evropy, nebo vynikající kataři Honza Prášek, Pavel Antončík, kumiťáci Ríša Galia s manželkou a naše děvčata Lesenková, Dlouhá, Doležalová, Věžníková a Vincenciová – výborné katařky. Do této řady již bývalých členů dnes vstupuje nová generace mající jiné možnosti než výše jmenovaní a další stovky v té době. Doufám, že v dnešní době, kdy asi není tak populární dřít tělo někde v tělocvičně a možná i to, že to někdy bolí a je to namáhavé, neodradí ty, kteří chtějí tuto cestu podstoupit. A že je to cesta dlouhá, můžeme ukázat na těch, kteří se tomuto umění oddali od svých dětských let až do vysokého věku, který dnes můžeme nazvat důchodcovským. Byl bych rád, kdyby dnešní  mladí členové oddílu jako Tomáš Mušálek, Tereza Kutrová, Silvie Cmielová, Lucie Jarecká, Viktorie Kaszubová, Kateřina Retková a další včetně našich mistrů České republiky Patricie Klapalové a Jakuba Debrecenyiho, kteří do svého Dojo vstupují s úklonou a pozdravem OS (znamená trp), se jednou zapsali do historie oddílu a tohoto krásného sportu.
Skončím dnes tak trochu pohádkově a řeknu: „A pokud nezemřeli, tak tam ještě něco napíšou“.

Zdraví Vás Vladimír Ryska

PS: Kdokoliv z pamětníků, bude-li chtít, může do této historie oddílu přispět svým dílem i fotkami. Svůj příspěvek můžete publikovat jako článek, který pak bude do této stránky zařazen. Pro vkládání článků musíte být přihlášení. Prosím, uveďte vždy své celé jméno a popř. kontakt, anonymní příspěvky nezveřejňujeme. Pokud by bylo pro Vás snazší, můžete svůj příspěvek popř. fotky poslat na adresu webmastra z.cmiel@seznam.cz